Jdi na obsah Jdi na menu
 


Trasa a technické specifikace projektované trati

Je rozhodně užitečné popsat v samostatné kapitole samotný průběh trati Opava – Trenčín, resp. její sledovanou část Opava – Fulnek. Po peripetiích zmíněných v kapitole o vývoji stavebních prací se ustálil projektovaný průběh trati na této předložené podobě, která je pozorovatelná v terénu a souhlasí s původním plánem konsorcia. Celková délka trati na rakouské straně byla 129 km s největším převýšením 1:60 (16 ‰) mezi Brankou a Fulnekem. Počítalo se zde s jízdami 15 vlaků o délce 70 náprav denně v obou směrech.

Z nádraží MSCB (dnešní Západní nádraží v Opavě) měla vycházet trať obloukem částečně na jihovýchod, posléze přímým jižním směrem kolem východního okraje Otic (něm. Ottendorf) a sledovat hlavní silnici Opava – Hradec do Hradce nad Moravicí. Tato podoba se jen velice vzdáleně shoduje s linií dnešní místní dráhy Opava – Hradec. Na katastru obce Branky se měla nacházet spojená stanice Branka – Hradec, protože již za stanicí měla začít trať poměrně prudce stoupat a na vysokém náspu, jenž by přehradil celé údolí, a pomocí mostu přes řeku Moravici měla obloukem se stočit na sever a po svahu pravého břehu Moravice již v katastru Podolí pomalu začít stoupat do kopců nad Chvalíkovicemi (něm. Chwalkowitz). Linie měla obkružovat Branecký kopec a stoupat po jeho západním a severním úbočí nad Chvalíkovice. V těchto místech je zřetelně viditelné těleso trati, které tvoří násep, vyrovnávající svažitost terénu. Údolí potoka Maršovec trať překračuje někde mezi posledními domy obce Chvalíkovice a chvalíkovickými rybníky a pokračuje dál východním směrem k silnici Chvalíkovice – Jakubčovice. Místo, kde se kříží se silnicí, je opět lokalizovatelné díky náspu u nejjižnějšího okraje Chvalíkovic. Nacházíme se již na samém okraji Oderských vrchů, takže terén je značně pahorkovitý, trať musí překonávat silné stoupání mezi Brankou a Skřipovem četnými oblouky kolem významných vrcholů. Proto taky linie sleduje od místa křížení se silnicí vrstevnici kopce Podulice, který obchází vratným obloukem vypjatým na východ. Zde přicházely v úvahu dvě varianty, jedna kratší, a druhá, která měla protáhnout okružný oblouk až k obci Vršovice (něm. Wrschowitz), kde docházelo ke sporům s vlastníky pozemků. Obloukem se vrací se zpět k silnici, kterou kříží v místě, kde se silnice dotýká žlutá turistická značka (dále jen TZ). Trať sleduje nyní západní úbočí vrchu Podulice mezi silnicí a potokem Maršovec směrem k Bohučovicím (něm. Bohutschowitz). V tomto úseku se znatelné opět vyrovnání sklonu svahu náspem, nachází se ale v husté smrčině. Z lesíka vychází na louku a táhlým obloukem na západ obchází Bohučovice na JV okraji obce, kde měla být zastávka na 15. km této trati. Zde je těleso opět zřetelné, na jižním okraji obce je zbudován schod ve stráni, který navazuje na násep, kterým linie nastupuje cestu do stráni jižně u Bohučovic. Není bez zajímavosti, že obec využila zarovnaného terénu a, v místě původně plánovaném pro výhybnu a zastávku, zbudovala v cestě dráhy malé fotbalové a basketbalové hřiště. Na jih od Bohučovic tvoří trať opět oblouk s výdutí na západ, kterým obchází zlom kopce. Směřuje dále jihovýchodním směrem po vrstevnici svahu směrem ke kamenolomu a tvoří svým severojižním průběhem hranici stráně na severním úbočí údolí Závilišího potoka. Zde je patrná terénní vlna, která je ve skutečnosti náspem trati. Násep vstupuje do lesa a mění se v příkop, který směřuje stále na jih se záměrem překonat údolí Závilišího potoka. Tento potok překračuje mírným obloukem a podél lesní silničky vede po stále viditelném náspu a pak příkopem k vrcholu Malá Jelenka (458 m.n.m.). Tam se kříží se zelenou TZ a cykloturistickou značkou č. 6160 a Mosteckým lesem, víceméně podél silničky s cykloturistickým značením, prochází jihozápadním směrem tratí Velká Jelenka. Obloukem a následně jihovýchodním směrem tratí Slepetné až dospívá do polohy Mostky, kde se nachází hájenka. V tomto celém úseku v Mosteckém lese je celé těleso výborně sledovatelné a tvoří jej náspy i příkopy, podle potřeb terénu, zřetelné jsou masivní terénní úpravy a četná přetínání drobných zaříznutých údolí malých vodotečí. Na všech terénních prvcích jsou zřetelné stopy přerušení práce, většina je pouze započata. U hájenky Mostky překračuje linie obloukem vypjatým k východu potok Tisová a po hranici lesa směřuje ke Skřipovu. Na poli na návrší za jihozápadním okrajem Skřipova, takřka na kraji lesa, měla být vybudována 520 m dlouhá skřipovská zastávka, od Opavy již na 23. drážním kilometru. Stanice Skřipov měla být již vybavena i nákladní budovou a vodním zdrojem, vzhledem k převýšení, které měly vlaky překonávat. Zde se již nacházíme na nejvyšším místě trati, v nadmořské výšce 490 m.n.m., poté, co trať na 16 km své délky nastoupala 230 výškových metrů. Ze Skřipova směřuje JZ směrem kolem kopce Ptačí vrch (502 m.n.m.). Násep je identifikovatelný až v lese JZ od Skřipova, a dnes jej využívá lesní cesta. Kolem hájovny Blešky se obloukem stáčí na jihovýchod směrem k obci Březová a zpět k Leskovci, na jehož západním okraji překračuje silnici z Březové a sleduje pravý břeh potoka Gručovka. Na samém okraji Leskovce je přímo v obci, která je uložena v těsném údolí, opět zřetelné těleso, které je zčásti využito i pro umístění obytných objektů. Na 29. km měla překračovat údolí Gručovky mohutným mostem, jehož pozůstatky v podobě kamenných základů pro pilíře jsou u potoka viditelné, rovněž zřetelné jsou vybíhající náspy. Dále již trať sleduje až do Lukavce levý břeh a podoba tělesa je obdobná, většinou vede vrstevnicí svahu nad potokem. Na 29. km trati byl krátce za zmíněným přemostěním započat tunel, který měl dosahovat délky 135 m. Dnes jsou pozorovatelné nabíhající zářezy vystřílené do skály. V údolí Gručovky, téměř u Lukavce je zbudováno několik vpustí. Na 32. km měla trať na JV okraji Lukavce ve svahu zastávku a od údolí se za Lukavcem vzdaluje a severojižním směrem prochází kolem západního okraje Děrného a JV směrem pokračuje do zastávky Fulnek (36. km), která je rovněž umístěna ve svahu nad Fulnekem, ovšem již v katastru Děrného.

Terén je velice obtížně prostupný, kolej by povětšinou procházela lesem, musela překonávat četná údolíčka, tvořená vodotečí, a vyrovnávat náspem traversy svahů. V průběhu trati byl zachycen jeden tunel v části mezi Leskovcem a Lukavcem. Zářez pro tunel je vystřílen do skály, chybí však vlastní těleso tunelu. Charakter geologického podloží v oblasti Nízkého Jeseníku byl prvkem, který jistě zvyšoval náročnost i náklady celé stavby.

 

 

Náhledy fotografií ze složky Půdorysné plány trasy železnice