Geografická charakteristika území
Nebudu se zde příliš zabývat místopisem, jen je třeba lokalizovat oblast mého zájmu a přiblížit zeměpisnou charakteristiku oblasti. Území, kam sahal zájem moravsko – slezských konsorcií při stavbě popisovaných drah, je zhruba vymezeno mapou na obr. 2. Rohy tohoto území by mohly tvořit na jihozápadě město Olomouc (něm. Olmütz), na jihovýchodě město Nový Jičín, na severozápadě pruský Ziegenhals (dnešní Glucholazy) a konečně na severovýchodě Ratiboř, která ovšem na mapě chybí. Zvláště v intencích bádání ve Slezsku a Sudetách obecně není možné omezovat výzkum státními hranicemi, dějiny jsou zde silně provázané a, jak uvidíme, dopravní dohody s Pruskem tvořily neodpustitelnou podmínku výstavby železničních tratí v Rakouském Slezsku.
Opava, hlavní město Rakouského Slezska, leží ve sníženině, jež je od Moravy oddělena hradbou Nízkého Jeseníku, lokálně pak skupinou Oderských vrchů. Oderská vrchovina, jež se rozkládá na velkém prostoru mezi Hlubočkami u Olomouce, městem Odrami a na severu přechází pozvolna přes podoblast Oderských vrchů kolem města Vítkov do Poopavské nížiny, je prameništěm řeky Odry. Přítoky Odry, mezi jinými Husí potok, Bílovka nebo Gručovka, pak tvoří údolíčka, která se stala osami nebo překážkami stavby zmíněné železniční trati. Prudké svahy o velkém převýšení, ale nevelké nadmořské výšce, a četná údolí jsou pak stručnou přírodní charakteristikou podmínek projektu. Stavba trati si vyžádala rovněž značné odlesňování a podloží v podobě břidlic zase nesnadné skalní práce. Fenoménem této trati je rovněž její průběh několika historickými zeměmi. Velice aktuální byla ve sledovaném prostor hranice moravsko – slezská, jejíž průběh je zde poněkud komplikovaný. Hranice obou historických zemí tvoří tzv. Fulnecký výběžek Moravy, který je částečně ohraničen proudem Husího potoka a na severu zasahuje až k obci Gručovice (něm. Groitsch), jež je ještě jeho součástí. Kolem Gručovice se hranice stáčela podél Nadějovského potoka, který se vlévá do Gručovky, jejíž tok rozděluje Fulnek na dvě části, nádraží mělo ležet na východní, slezské, části. Od Fulneka dále pokračovala hranice směrem k Bílovci a Pohořílkám (něm. Schimmelsdorf).
Náhledy fotografií ze složky Přehledné mapy
